Kosatce, pivoňky a denivky jsou naprosto nenáročné a odolné rostliny, vyžadující zcela minimální péči. Jsou snad vůbec nejméně náročnými trvalkami... Pokud pro ně vyberete vhodné stanoviště, odmění se Vám každoročním bohatým kvetením, jsou dlouhověké, např. pivoňky spokojeně porostou na stejném místě po mnoho desítek let.

Jak pěstovat kosatce?

Výběr stanoviště
Kartáčkové kosatce (ať už vysoké velkokvěté, nebo nízké skalkové) jsou dosti suchomilnými rostlinami, proto jim vyhovuje co nejvíce slunečné stanoviště, případně může být i odpoledne v lehkém stínu. Nesnášejí přílišné zamokření, nebo silně zastíněná stanoviště. Kosatce sibiřské dobře porostou i na vlhčím stanovišti, na plném slunci i v polostínu.

Půda
Kartáčkovým kosatcům vyhovují všechny typy půd, nejlépe se jim bude dařit v půdách propustných, nezamokřených. Kosatce vytvářejí bohatý kořenový systém, který jim umožňuje přijímat dostatek živin obsažených v půdě. Není proto nutné je přihnojovat, naopak při nadměrném hnojení jsou napadány bakteriální hnilobou kořenů. Kosatce sibiřské jsou na půdní podmínky také nenáročné, mohou být vysazeny i na vlhčím stanovišti, mají rády spíše živnou, nepříliš vysychavou hnědozem.

Výsadba a ošetřování kosatců
Kosatce vysazujeme nejlépe do 2 dnů od doručení. Při výsadbě kartáčkových kosatců v červenci můžeme vysazovat rhizomy mělce, tedy tak, že jejich horní polovina bude nad zemí. Při výsadbě v druhé polovině srpna nebo později doporučuji výsadbu cca 3 cm pod povrch půdy, aby rostliny nebyly vytaženy mrazem nad povrch půdy v případě, že by do podzimu dostatečně nezakořenily. Po výsadbě zalejeme a pokud je horké počasí, zálivku opakujeme vždy v podvečer, alespoň jednou za 5 dní. Kosatce sibiřské budou po výsadbě vděčné za častější zálivku (1x za 2 dny). Vysazené kosatce mohou vykvést již následujícím rokem, nejvíce však pokvetou ve 2. a 3. roce po výsadbě.
Ošetřování kosatců je velmi jednoduché – po zimě odstraníme suché listy a mělce prokypříme půdu kolem. Pokud je opravdu suché jaro, pak před květem doporučuji zalévat, alespoň občas. V nižších a teplejších polohách, jako např. okolí Prahy a Jižní Morava se vyskytuje škůdce zvaný květilka. Je to drobná muška, jejíž larvy vyžírají květní poupata a kosatce pak nevykvetou. Týká se to pouze vysokých kartáčkových kosatců, nízké (skalkové) kosatce napadány nejsou. Proto je nutno cca 14 dní před začátkem kvetení vysokých kartáčkových kosatců provést jejich postřik insekticidem (např. Karate, Nurelle, nebo Mospilan) a tento postřik ještě jednou po týdnu opakovat. Po odkvětu je třeba ihned odstranit odkvetlé květní stvoly, a to odříznutím v místě, kde vyrůstá květní stvol z rhizomu. Když kosatce pěstujeme na jednom místě čtyři a více let, vytvoří se bohaté trsy, které ale již méně kvetou a také květy jsou menší. Proto je třeba tyto velké trsy rozdělit. Trs vyryjeme, roztrháme, vybereme největší rhizomy, jejichž listy zastřihneme do vějíře na délku 10-15 cm, zakrátíme také kořeny (na délku cca 10 cm) a znovu vysadíme na prokypřený záhon, který jsme předtím vylepšili kompostem. Vysazujeme ve vzdálenosti min. 30 cm.

Jak pěstovat pivoňky?

Na pěstování nejsou pivoňky náročné, především bylinné druhy patří k nejsnáze pěstovatelným okrasným zahradním rostlinám. Nejsou také náchylné k chorobám či k napadení škůdci.

Výběr stanoviště
Většině bylinných i polodřevitých druhů vyhovuje slunné nebo jen po část dne mírně zastíněné stanoviště.

Půda
V době vegetace jsou pivoňky náročné na živiny a nesnášejí dlouhodobé zamokření substrátu. Vyžadují proto výživnou a zároveň dobře propustnou hlinitopísčitou, neutrální nebo mírně zásaditou zeminu. Obecně jsou to ale rostliny velmi přizpůsobivé, které dobře porostou téměř v jakékoli půdě.

Výsadba a ošetřování pivoněk
Nejvhodnější období pro výsadbu pivoněk nastává až po zatažení a odumření listů – tedy v říjnu. Rostliny v nádobách s dostatečným kořenovým balem lze samozřejmě vysazovat po celou dobu vegetace.
Pivoňky můžete sázet do skupin vyšších trvalek na záhony, jako působivé solitery, ve skupinkách na okraji trávníku, popřípadě ve spojení s okrasnými keři.
Rostliny potřebují dostatek prostoru. Pro výsadbu proto připravíme jámy o šířce/hloubce minimálně 40 cm. Je–li podloží špatně propustné, nasypeme na dno jámy asi 10 cm vrstvu drenáže (drobný štěrk, hrubý písek), na něj vrstvu půdy, a pak teprve pivoňku zasadíme. Při výsadbě můžeme do substrátu přimíchat univerzální, pomalu rozpustné hnojivo (Osmocote), nebo rohovinu. Bylinné druhy (zejména Lactiflora hybridy) sázíme tak, aby jejich pupeny (přesněji vrcholy pupenů) byly jen 3 cm pod povrchem půdy. Hlouběji zasazené rostliny mívají menší násadu květů, nebo nekvetou vůbec. Polodřevité pivoňky sázíme o něco hlouběji – tak aby jejich pupeny byly 5 cm pod povrchem půdy.
Čerstvě vysazené rostliny důkladně zalijeme. Na podzim sázené pivoňky stačí po výsadbě – dle počasí zalít ještě jednou až dvakrát. Rostliny vysazené během sezony pravidelně zaléváme až do doby, než se ujmou a začnou plně růst. Dobře zakořenělé rostliny jsou pak již velmi odolné, zaléváme je pouze na jaře - v případě déletrvajícího suchého počasí.
Ošetřování bylinných pivoněk je velmi jednoduché. Okolí pivoněk udržujeme v bezplevelném stavu. Po odkvětu odstřihujeme uvadající květy. Bylinné pivoňky na zimu zatahují, tzn. že v časném podzimu začínají jejich listy odumírat, živiny se z nich stahují do kořenů. Usychající listy na podzim neodstříháváme, uděláme to klidně až v předjaří, předtím, než z pupenů které jsou těsně pod povrchem půdy znovu vyraší nové listy. U polodřevitých pivoněk se pupeny (ze kterých budou na jaře rašit listy) vytvářejí na cca 10-15 cm dlouhých zdřevnatělých stoncích. Proto odumřelé lodyhy odstříháváme nad těmito pupeny.
Pivoňky nemají rády přesazování, proto by místo výsadby mělo být pokud možno již trvalé. Bylinné pivoňky se dožívají věku minimálně 30 let, ale často i více...

Jak pěstovat denivky?

Tak jako pivoňky, jsou i denivky na pěstování velmi nenáročné, jsou odolné a nenáchylné k chorobám či napadení škůdci.

Výběr stanoviště
Nejlépe se denivkám bude dařit na slunném místě, porostou ale dobře i v polostínu, i když zde nepokvetou tak bohatě, jako na plném slunci.

Půda
Denivky mají rády propustnou, dostatečně vlhkou půdu, nejlépe s dostatkem humusu. Nejvhodnější jsou půdy mírně kyselé, ale dobře rostou i v půdách mírně alkalických.

Výsadba a ošetřování denivek
Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu denivek je jaro (březen až květen), event. podzim (září až říjen, alespoň 6 týdnů před příchodem prvních mrazů). Kontejnerované rostliny můžeme sázet po celý rok. Jsou-li kořeny v květináči hustě nahloučené, opatrně je při výsadbě roztrhneme. Při výsadbě kořeny rozložíme a přihrneme zeminou tak, aby kořenový krček byl jen 1 – 2 cm pod povrchem půdy a důkladně zalijeme. Rostliny pak pravidelně zaléváme až do doby, než se ujmou a začnou růst. V prvním roce po výsadbě denivky obvykle méně kvetou. V následujících letech listů i květů přibývá, rostliny mohutní, mezi čtvrtým a šestým rokem jsou denivky nejvyvinutější. V dalších letech pak dochází ke zmenšování výhonů a květů, je proto vhodné trsy rozdělit, nejlépe na jaře. Přitom zakrátíme kořeny o čtvrtinu až polovinu, také listy sestřihneme cca na délku 20 cm, podpoříme tím rychlé zakořenění a následný růst.
A jaké je ošetřování denivek v průběhu roku?
Na jaře nehrozí-li již silné mrazy, odstraníme loňské suché listy. V dubnu můžeme přihnojit Cereritem, podpoříme tím růst i následné kvetení. Na jaře, zvláště v suchých letech, zaléváme. V srpnu odstraníme odkvetlé stvoly. Před příchodem mrazů přikrýváme chvojím, listím, nebo netkanou textilií choulostivější stálezelené odrůdy.